Jarní dění a Cup of Jo
(Dcera našich kamarádů k nám poslala svou panenku na prázdniny. Skoro bych řekla, že panenka je předvoj toho, že k nám Ela bude chtít taky na prázdniny :) Nejlepší nápady na to, co napsat, se mi honí hlavou když sedím v autobuse a jedu z domova na Kobylisy. Od nás jezdí na Kobylisy, kde přestupujem na metro, dva přímé autobusy - 152 a 145. Ondra preferuje 152ku, ale já mám radši 145ku, která jede částečně mezi poli a celkově vzato mi tolik nepřipomíná, že touhle trasou jsem víc než 6 let jezdila v opačném směru do práce, ze které teď odcházím s hodně smíšenými pocity. Vybírám si před odchodem z Bohnic dovolenou, takže jsem teď dost doma. Taky už nejezdím an výcvik a dost jsem omezila služby, čímž se mi uvolnilo nečekaně mnoho víkendů. Nejdřív jsem z toho byla poněkud nervózní a opět jsem si připomněla, že práce je jedna z oblastí, kde si sama sobě dokazuju svoji hodnotu a když jí nemám (tolik), jakou mám teda hodnotu? Ale taky jsem si všimla, že je to mnohem míň silný než posledně, kd
