Moje cesta šitím šatů
Mám ráda šaty. Nosím šaty. K tomu, abych si ušila takové, jaké chci, jsem se ale dopracovávala dlouho.
Před 10 lety jsem chtěla vypadat extra žensky, což pro mě tehdy znamenalo nosit velmi obtažené oblečení, protože jsem měla hrůzu z toho, že když nebudu mít zvýrazněný pas, budu vypadat kredenciozně. Postupem času se ale změnil můj vkus i nároky na pohodlí, které na oblečení mám. Musí mi dovolit volně se hýbat, vylézt na nějakou terénní nerovnost, neškrtit, když se najím nebo uložím na pohovce. V současnosti trávím většinu pracovní doby rozvalená v (pohodlném) křesle s nohama složenýma pod sebou. Midi délka sukně je minimum, abych zakryla nohy v tureckém sedu, abych nemusela řešit, co mi kde je nebo není vidět. Nastupují sukně s elastickým pasem a volnější siluety šatů, které můžu v případě potřeby vždycky stáhnout páskem.
Šiju hlavně podle střihů nezávislých malých značek, k popisům jednotlivých modelů přidávám odkazy na stránky a instagramovou galerii.
Moje první šaty, které jsem ušila, byly #criswoodsewsenvelope - jednoduchý bezezbytkový střih, vpodstatě 4 obdélníky sešité dohromady.
Další byly tyhle - Wilder Gown od Friday pattern company (insta zde). Původně měly u krku zavazování, ale různými úpravami jsem se dostala k nařasenému výstřihu do V, který mi vyhovuje. Moje #wildergown je z lehké viskózy z Ateliru Brunette. Ušila jsem ještě jedny z těžšího černého mixu lnu a viskózy, ale ty jsem po letech nenošení letos prodala na vintedu. Usoudila jsem, že černé šaty teď nechci moc nosit.
Wilder gown jsem ušila na jaře 2021 a od té doby jsem se šití šatů vyhýbala.
Dlouho, dlouho jsem na členkách instagramové šicí komunity obdivovala Hope Dress od australské značky střihů Style Arc, ale neměla jsem PayPal, abych si střih koupila. Když letos na jaře vydali rozšiřující balíček s novými typy živůtků a rukávů, nemohla jsem už odolávat a Paypal jsem už taky měla. Ráda šiju i nosím raglánové vršky a taky mám ráda balónové rukávy, tyhle šaty mají obojí.
Šaty jsem ušila z deadstock bavlny z Textilemountain, obchodu, který prodává látky, které někdo jiný nechtěl.
Málem bych zapomněla na svoje Divadelní šaty. Nosím je do divadla, na konference a všude jinde, kde chci vypadat důstojně. Jsou to Kielo Wrap Dress od Named Clothing. Střih je původně navržený pro úpletové látky, jenže já jsem v té době měla prastarý šicí stroj po babičce, se kterým se úplety šily velmi svízelně (v roce 1965 se nepředpokládalo, že lidi budou šít úpletové věci doma). Tak jsem podle tutorialu od Sary ze Sewing Therapy upravila střih pro tkanou látku a přidala jsem balónový rukávy. Ty šaty jsou skvělý. Jediná jejich nevýhoda je, že nemají kapsy a ty kapsy fakt není v tom střihu kam dát.
Sara je skvělá a celý její YouTube kanál stojí za to.
Letos v létě to začalo být zajímavý. Konečně jsem se rozhodla ušít si šaty s vrškem na ramínka a sukní v midi délce. Úplně na začátku svého šití jsem si koupila střih na Chamomile Dress od Sarah Kirsten. Zkusila jsem je ušít, ale nelíbilo se mi, jak jim trčí sukně a celkově jsem z nich byla trochu zklamaná. Nedokázala jsem si představit samu sebe jak je mi v nich pohodlně. Vršek jsem předělala na top a posléze poslala dál a látku sukně využila na jiný projekt.
Jenže teď, o tři roky později, už jsem byla zkušenější. Obkreslila jsem větší velikost a udělala na ní FBA (full bust adjustment, úprava střihu pro plnější hrudník) a vyzkoušela vršky ušitím série crop topů.
První šaty měly sukni podle původního návrhu - ze dvou sešitých a nařasených obdélníků. Udělala jsem ale modifikaci kapes, protože obyčejné kapsy ve švu mě nebaví, dávám do všeho kapsy z Arthur pants od Sew Liberated, protože jsou funkční a krásný a vůbec nejlepší.
U těch prvních jsem se taky pokusila udělat na zádech žabkovanou vsadku, nemám ji nikde vyfocenou, ale nejsem s ní tak spokojená abych ji opakovala.
Díky za tohle shrnutí, včetně odkazů na zdroje konkrétních střihů. Je to pro mě hodně inspirující, všechno si to ukládám. Momentálně nešiju, nemám na to kapacity - časové, prostorové ani mentální. Ale jsem si jistá, že období kdy šít budu, přijde. A moc se ba to těším. Zatím se aspoň budu radovat z těch screenů :) Z.
OdpovědětVymazatDíky za zprávu, tak nějak jsem to myslela, aby byly všechny odkazy hezky na jednom místě 🙃
VymazatVěřím, že chuť a prostor k šití přijdou v pravý čas.
Ty konferenční jsou krásný! A ty poslední taky.
OdpovědětVymazatDíky, díky :) zrovna dneska trochu přerovnávám oblečení a děsí mě kolik toho zase mám, tak ty plány na šití asi zase omezím 😬😅
VymazatJitko, nádherný článek, velmi oceňuji, jak se chceš s námi podělit. Všechny šaty ti moc sluší, konferenčním dávám zlatou medaily. Jsi takové sluníčko. V obličeji máš nádherný jas. Díky za všechny info. Vlaďka
OdpovědětVymazatDíky, Vlaďko
VymazatMoc krásné Hope Dress. Taky miluju raglánové rukávy.
OdpovědětVymazatPro mě je tohle něco jako sci-fi (myslím šití, názvy látek, střihů). Ale se zájmem to sleduju:-)
OdpovědětVymazatChápu :) před pár lety jsem si myslela, že nemůžu nikdy šít oblečení, že na to nejsem dost pečlivá. A hle, tu jsem. Všechno stříhám plus mínus centimetr, špendlím jen v nejnutnějších případech, ale jde to.
VymazatDěkuju za tu spoustu tipů na střihy, já jsem uvízla u Burdy.... a směju se tady v komentářích poznámce o prohlíce skříně... jsem na tom stejně... buď budu muset méně šít (ale to mi zase bobtnají krabice s látkami), nebo se těch věcí po čase umět zbavit.... těším se na další šití, Eva
OdpovědětVymazatZdravím Vás Jitko,obduvuju Váš zápal pro šití a hlavně s krasnými výsledky:), vždy jsem ho záviděla i své mamce a sestře, já se v šití bohužel nenašla.
OdpovědětVymazatChtěla js se zeptat, snad nevadí,že z úplně jiného Vašeho životního soudku..nevedete náhodou nějakou terapeutickou skupinu pro dospělé s ADHD?Moc děkuji za reakci.Jana
Dobrý den, Jano, vedu skupinu pro dospělé s ADHD, běh bude končit v lednu a asi budu nabírat nové lidi. Napište mi svou mailovou adresu a pošlu vám bližší informace.
VymazatDěkuji, Jitko, JanaBil@seznam.cz
OdpovědětVymazatHezké svátky