Všimla jsem si, že tady toho poslední dobou moc nepíšu a když píšu, jsou to celkem rozporuplné zprávy o tom, čím teď procházím. Teda mě moje poslední sdělení přišla celkem optimistická, přišlo mi, že jsem zaznamenala takové milníky, které se mi na cestě k plnějšímu životu podařilo překonat. Překvapila mě zpětná vazba od kamaráda, který mi řekl, že mu to přišlo smutné a že mu mě bylo líto. Popravdě, mě je občas mě samotné líto; o to víc jsou pak pro mě překvapující momenty zjištění, co všechno už zvládnu a kam až jsem (i s jistými překážkami navíc) zvládla dojít.
S postupující psychoterapií i výcvikem jsem se dostala do fáze, kdy dokážu vidět trochu s odstupem i svoje jednání, které mi komplikuje život, a protože se mi nelíbí co vidím a dělám, pokouším se to dělat jinak.
Snažím se teď číst víc teorie k výcviku a z rozečtené knížky jsem získala pro mě důležíté ponaučení - že navenek prezentované části osobnosti nejsou horší nebo méně důležité než ty skryté. Často mám pocit, že to že žiju bohatý život, že mám partnera, úspěch a někdy i radost ze života nemá takovou hodnotu, protože se pod tím cítím mizerně. Tohle mi pomáhá si uvědomit, že i zjevné má hodnotu.
 |
| byli jsme testovat pevnost betonu v bunkru |
 |
| čas čaje z květů černého bezu |
Vrhla jsem se do čtení beletrie a ubírání aktivit, které mi zaplevelují život. Při poslechu písně Netáhlo od Trautenberka jsem dosáhla malého lokálního prozření. Zpívala jsem si s refrénem "já jsem línej", zaníceně, jak jsem tomu úplně věřila. A uvědomila jsem si, že náplň mých dní tomu neodpovídá. Popravdě jsem workoholik, poháněný přesvědčením, že je lenoch a měl by ještě přidat. Dost mě to překvapilo. Několik dní jsem se podivovala nad tragickou rozporuplností své situace. A pak jsem začala trochu zpomalovat.
Přečetla jsem Pohyblivý svátek od Hemingwaye a zatočila se mi hlava nad lehkostí jeho přístupu k žití.
 |
| orlíčky jsou moje láska |
Moji a Ondrovi rodiče jsou přesvědčeni, že naše svatba nemůže dopadnout dobře, patrně proto, že ji organizujeme my. Je pravda, že pár věcí jsme podcenili, ale organizační nedostatky vyvážilo štěstí, takže katastrofa se nekoná. Organizace svatby v současné době je ale náročná disciplína, se kterou mají naši rodiče bohaté zkušenosti - jedni se brali na moravské vesnici v 80. letech a druzí, kteří již 80. léta těsně nestihli, měli na svatbě všehovšudy 10 lidí. Omluvte mou ironii, ale nějak se vyventilovat musím.
 |
| odpoledne v Kavárně Orient na Kobylisích |
Setkala jsem se s kamarádkou, kterou jsem neviděla roky. Překvapilo mě, jak snadno některé věci jdou, když jim udělám místo - přijdou samy.
 |
| lampa u nás v ambulaci |
V ambulanci:
Já: musíme trochu přestavět křesla, při tomhle uspořádání s oknem za zády mi klienti asi nevidí do obličeje.
H.M. (s důstojným výrazem): já provozuju psychoanalyticky orientovanou psychoterapii. Mě nikdo do obličeje vidět nemusí!
 |
| můj bratr je sekáč |
Zasela jsem bazalky, bazalky vzešly a utěšeně rostou. Máta od vietnamce i ta z blázineckého zahradnictví se má též k světu. Pokud nám v nestřeženém okamžiku neuschnou, čeká nás voňavé léto.
Velká pilea má mšice. Ačkoliv se snažím minimalizovat výskyt chemie v naší domácnosti, tohle holky posraly - zahájila jsem nemilosrdný chemický útok. Na pileu, kterou jsem s vypětím nervů získala v losování při rostlinné štafetě v Zahradě na niti mi nikdo nevztáhne ruku! (ehm, sosák).
 |
| hon na vstavače byl korunován úspěchem |
Komentáře
Okomentovat