Inkoustová laboratoř

Miluju barvy všeho druhu a zejména výrazné intenzity. A skutečně mě vytáčí, když některé pěkné a zásadní barvy nejsou v oblasti papírů k sehnání. Třeba tmavě fialová (poslední takovou jsem objevila ve složce svých starých barevných papírů ze základní školy, od té doby ovšem ticho po pěšině). Nebo tyrkysová. Ta správně tyrkysová, která má v sobě trochu od modré i zelené. Ovšem sehnat v Plzni ten správně tyrkysový papír se ukázalo být zhola nemožným, tudíž mi nezbylo vyrobit si vlastní.

Když jsem před pár lety kupovala kapátko s vidinou experimentů s esenciálními oleji, rozhodně by mě nenapadlo, jak jednou skončí.

Smíchala jsem náhodný poměr zeleného (Koh-i-noor) a modrého (Parker) inkoustu a postupně vylaďovala (zkoušky barev viditelné na podacím lístku vlevo). Pak jsem natírala štětcem, dříve používaným na tempery, bílý papír, několik vrtev, dokud barva nebyla intenzivní tak akorát. Pověsila jsem papír ven na šňůru a šla si po svém. Ovšem po uschnutí se ukázalo (kupodivu, že), že odstín je o dost světlejší. Takže proběhl druhý pokus výroby lehce tmavší barvy. a když už jsem byla v tom míchání, vyrobila jsem si ještě barvu hořké čokolády (zaschlo opět lehce světlejší).

Naměřit, rozstříhat, složit, přestříkat a napíchnout na drátky. A máme jeřábové náušničky, v Boženčiných barvách.