Rok v knihách - 2021

Mám od atestace problém číst delší texty. Jsem líná. Nemám chuť číst, co si kdo myslí. A tak dále. Poslední týdny zvládnu přečíst i článek v časopise nebo celou online reportáž. V posledním týdnu mě uchvátil opravdu dlouhý text, článek od Nihilisty na balkonu obsahující analýzu politického vývoje v Rusku za poslední desetiletí, ovšem vtipnou a čtivou formou (vím, zní to dost neslučitelně, ale Nihilista má skoro všechny články super, i když dlouhý).

Minulý týden mi klient vrátil Temné Noci Duše od Thomase Moora, kterou jsem mu půjčila. Nechtěl mi ji vrátit, protože se bál, že tím o něco důležitého prijde. Nedivím se mu. S Thomasem jsem pak strávila pěkný večer naložená ve vaně v hotelu, kde jsem přespávala během výcviku.

Kdybych si měla vzit tři knihy na pustý ostrov, vzala bych si Temné noci duše, M Train od Patti Smith a Genius Loci. S těmihle knihami bych dokázala přežít věčnost, protože probouzejí imaginaci. 


Když se kouknu na seznam přečtených knih z roku 2021, jsem překvapená, že jich je docela dost. V letošním nemám ještě zapsanou ani jednu. Při sepisování mi přišlo, že od minulého jara uplynuly roky, a zároveň že poslední dva roky uběhly jako voda. Čas je pro mě vždycky o kontextu a jak se mi prožitkově prolínají různé roviny mě nepřestává fascinovat.


Zoë Kessler: ADHD podle Zoë - Královna chaosu. Super knížka, ve které autorka na svém příběhu ukazuje, co všechno může ADHD v životě napáchat za škody, když mu nevěnujeme pozornost. Doporučuji k přečtění všem adéháďačkám i lidem, které téma zajímá.

Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka. Praktické a vcelku příjemné čtení, které jsem četla jako pokus sladit se s duchem doby (aby mě všeobecné vyhrožování počtem úmrtí na covid nepřišlo tak tragické).

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou 100 let psychoterapie a svět e čím dál horší. Tahle knížka mě dost bavila a podnítila ve mně mnoho myšlenek. Pak jsem ji půjčila hodně lidem ze svého okolí, čímž se stala nejpůjčovanější knihou mé knihovny. Má asi smysl ji číst když máte s psychoterapií zkušenost, protože pro laika může vyznít dost nihilisticky. Pro mě je to takový manifest za to, že psychoterapie může vést k pozitivní změně ve světě, když ji budeme brát v kontextu společnosti.

Daniel Leader: Proč nemůžeme spát? Moje rebelská část nemá ráda knihy typu Jak na to. Psychoanalyticky se porejpat v tom, proč je nespavost vlastně normální součástí života mě naopak bavilo dost.

James Clear: Atomové návyky. Hezký tipy, jak toho v životě hodně stihnout, ale stejně se k nim nedokopu. Návyky (a cvičení) jsou jak ten pověstvý žralok. Musíte se pořád pohybovat, aby fungovaly. Na dva týdny vypadnu a je po všem. A to já vypadnu skoro vždycky.

Dolly Alderton: Vše, co vím o lásce. Kdybych vám měla doporučit jen jednu knihu z letošního seznamu, byla by to tahle. Zahlédla jsem ji u Silvie na instagramu, koupila a přečetla jedním dechem. Je fakt hezky svižná. Bavila jsem se u ní. Možná se mi líbila i proto, že je mi ta holka trochu podobná (trochu míň piju a mám stabilnější vztahy)

David Sinclair: Konec stárnutí. Zajímavé čtení o tom, jak stárne lidské tělo od autora, který se stárnutím výzkumně zabývá. David Sinclair vám nebude tvrdit, že můžeme žít nekonečně dlouho, ale přináší tipy jak žít, abychom posledních 20 a víc let života nestrávili obtěžkáni civilizačními nemocemi.

Besser Van Der Kolk: Tělo sčítá rány. Nová propracovaná kniha o vývoji a léčbě traumatu, must read.

Hosák, Libiger & spol.: Psychiatrie a pedopsychiatrie. Bez komentáře, ale kapitola o systemické teorii mě fakt zaujala (rozhodně víc než mechanismus účinku psychofarmak nebo diagnostická kriteria čehokoliv)

Ingrid Fettel Lee: Radost. Protijed proti trudomyslnosti, návod na to, jak uspořádat prostor, aby vzbuzoval radost.

Pavel Mohr a kol.: Psychofarmakologie. Uvádím ve výčtu přečtené literatury hlavně proto, že moje kolegyně Anička Čižmárová ji před stestací přečetla 5x a všude se tím chlubí. Tak abyste to věděli i vy. (Já jsem přečetla první půlku a na část se sloučeninama a vzorečkama už nezbyl čas, protože jsem musela jít ke zkoušce).


Letos jsem zatím nepřečetla ani jednu knihu, zato jsem si jich spoustu přestěhovala do ambulance.

Komentáře

  1. Díky za recenze, hned si chci několik z nich přečíst. Psychofarmakologii mám taky už nějakou dobu, ale teda ještě jsem jí celou nepřečetla ani jednou:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já už to moc nevidím s tou psychofarmakologií. To i knize od Rogerse v originále dávám větší šanci :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky