Alpy, Salzburg a potěšení

Strávili jsme víkend v Alpách. Poprvé jsem viděla velké hory v zimě. Byly tak krásné, že z toho budu čerpat inspiraci a sílu asi ještě hodně dlouho.

A Salzburg. Salzburgu zima sluší, víc než léto, řekla bych. V neděli byl skoro liduprázdný, střechy zasněžené, zpoza zdí prosakovaly melodie mší a koncertů. 

Krásné a příjemné. Přemýšlela jsem hodně o tom, jaké pohodlí nám naše civilizace poskytuje. Když jsem se vezla na lanovce do kopce. Když jsem svištěla riskantní rychlostí dolů. Občas jsem se cítila úplně provinile z toho, jak příjemné to všechno bylo. Asi jsem tím odkryla jeden (z mnoha!) svých kamenů úrazu neboli introjektů. Jak si můžu užívat potěšení, když ve mě vzbuzuje vinu? Jak můžu být spokojená, když spokojenost vnímám jako neřest, kterou musím schovávat ve stínu a pak se za ni kát?

Proto tloustnu, proto nedokážu odpočívat. Cítím se vinna za radost a snažím se vykoupit prací. Spokojenost je pro druhé a já na ní musím pracovat, abych se odškodnila. Snažím se ulevit si a při tom sabotuju sama sebe.
Docela hrůza s tímhle žít a nevědět o tom.