Odpočívám ve stínu a těším se ze svého zastavení

Snažím se žít za sebe. Ne za ty, kteří stáli za mnou a něco si pro mě přáli. Ne za ty, kteří chtěli mít rychle hotovo a nechtěli se se mnou patlat. Omílala jsem to tady spoustukrát, sama v sobě nekonečně víckrát. Na terapii to taky nejednou padlo a rozhodně jsem se snažila to uskutečnit i v životě. A najednou to končně jde. Vlastně to není až tak těžký. Teď už ne.
Těší mě vidět výsledky své vnitřní práce.

A vskutku je to cítit jinak.

dozrávání

Můje burgerová prvotina a brácha, který si musel ten památný okamžik zaznamenat

Hosta

podvečer v čase dlouhých večerů

psí víno zamlada


Komentáře

  1. Myslím si, že je hodně důležité poznat, kdy člověk má být sám za sebe, pro sebe a kdy je dobré, aby se zabýval jinými lidmi. Ne každý umí poznat tu míru, vím, že ten problém mám také. Koukám až moc na to, co si lidi myslí, jestli jim můžu pomoct, i když to znamená nemít čas na sebe. Jsem ráda, že se blížíš k tomu, abys tuhle rovnováhu našla. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. U mě je to odvěký boj, ale tak nějak se postupně učím, že i já mám nárok na svoji pozornost, ne jen ti druzí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky