Moje pomalu se rozrůstající sbírka jehlic do vlasů. Nejstarší a nejoblíbenější mám tu tenoučkou bronzovou s koncem, který připomíná hadí hlavu.
Přibližně před měsícem to vypadalo, že už je nebudu potřebovat.
A pak jsem se rozhodla možnost změny nevyužít a kultivovat to, co je mi vlastní.
Pěkná sbírka :-) Já už jsem se zase skoro smířila s tím, že budu mít vlasy spíš kratší, i když používání jehlic by se mi moc líbilo :-) Ale přírodě se to nějak nezdá a signály o tom, že si mám nechat narůst dlouhé vlasy nepřicházejí, spíše naopak :D
OdpovědětVymazatMě občas přijde popud pořídit si krátké vlasy. Naposledy to bylo zatraceně silné. Ale když si představím, jak bych se musela každé ráno česat abych nějak vypadala a neměla to přeležené...Brr :)
VymazatMoc hezké :)) tak jehlici do vlasů nemám ani jednu, jen někde zapomenuté čínské hůlky! Kdepak asi jsou...
OdpovědětVymazatTaky jsem nosila hůlky...Jsou, zdá se nenávratně pryč. Asi je to v povaze hůlek, ztrácet se. A taky klouzat, asi proto jsem je odložila. Když je na jehlici nějaké vroubkování nebo struktura, drží ve vlasech o dost líp.
OdpovědětVymazat