Récyklace

Vždycky mi bylo líto těch sešlápnutých plastových flašek, hlavně těch barevných,  kterak se smutně povalují u kontejneru. Tedy, samozřejmě je lepší, když jsou v kontejneru, než například v lese nebo rybníce, že. Nejvíc mě v tomhle směru popuzejí různé limitované edice, většinou s neobvykle zbarveným plastem. Občas škoda vyhodit. Problém ale nastal, když jsem se rozhodla z těch flašek něco vyrobit a začala se pídit po nějaké takovéhle edici. Zvlášní, že se v českých obchodech zrovna nevyskytuje jedna jediná (nebo špatně koukám, oči už mi přece jen tolik neslouží jako před posedáváním v temných posluchárnách). Ale léto ještě ani nezačalo, takže si myslím, že různé minerálky s příchutí koktejlů a podobné...excesy se ještě vyrojí. Mám jenom jeden problém - budu potřebovat dobrovolníka, který vypije obsah.
Ale plast jako materiál k výrobě šperků se mi líbí a až budu mít ve škole hotovo, zkusím toho mnohem víc. To je taková moje úchylka. U jakéhokoliv materiálu, techniky přemýšlím, jestli by z nich mohly vzniknout nějaké šperky.
No. Takže. Díky téhle formě, hm, recyklace plastových flašek jsem ve svém okolí vytvořila nános plastových odstřižků a blaženě zabila pár hodin vhodných k učení. Ale baví mě to. A náušničky jsou lehounké a z dálky prý vypadají skleněné.