Spurt

Buchtičky s pudinkem ve stylingu ala hipsterská restaurace 

Magda má asi zase růstový spurt. Nebo jí rostou zuby. Těžko říct. Já mám plno co dělat. Minulý týden jsem byla poprvé v nové práci. 2-4 hodiny týdně plus pohotovost na telefonu. Ukázalo se, že potřebuju mít elektronický podpis na podepisování receptů. Co na tom, že už jeden mám, musím mít další. V pátek jsem šla na poštu s cílem si podpisový certifikát založit. Dostala jsem instrukce co všechno si mám vytisknout z internetu a přinést příště vyplněné (a taky vygenerované ID z aplikace, která nefunguje na Apple produktech…). Dneska jsme byly na poště znovu. Procedura byla náročná, neb systém pošty mě znal jen pod mým rodným příjmením a odmítal změnit názor. Než paní zavolala na Jindřišskou, kde mají větší práva zasahovat do systému, uspala jsem Magdalénku v nosítku. Celý odpoledne kojím nebo dělám vyhřívanou podložku, když M. spí (pokud neležím vedle ní, tak zpravidla nespí) tak hraju hru s vláčkama a mailuju s ajťákem ohledně toho certifikátu. Asi to vyjde a já budu ve čtvrtek předepisovat jako o závod. 

Ráda bych došila šaty, co tu visí už měsíc a chybí jim jen knoflíková léga. Šiju, pářu, podávám hračky, krmím, šiju, instaluju VPN. Čtu aspoň odborný články, k čemuž mě nakoplo to, že jsem zase začala pracovat. Zatímco studovat se vedle spícího miminka dá, šít na stroji úplně ne. Myslím, že příští týden začne Magdalénka lézt. 

To co píšu je maglajz, ale takhle to teď vypadá v mojí hlavě. Jsem tu pro malou a když mě zrovna nepotřebuje, vrhám se na dělání něčeho jiného. Zpravidla toho, co je zrovna po ruce. Paměť mám stále poněkud děravou, takže často zapomenu, co jsem dělala naposled. Jsem ale ráda, že začínám pracovat. Je to trochu nepohodlné, ale ne nesnesitelně, a obávám se, že s časem by to bylo ještě nepohodlnější. V pondělí jsem byla na obědě s kolegou a on mi říkal, že obdivuje, že dokážu tak moc pracovat s tak malým dítětem. Zaprvé: WTF? Jsou to 4 hodiny týdně! A zadruhé: zahrádka, co jsme si právě koupili, se sama nezaplatí. Nehledě na chatičku, kterou tam chceme postavit. 

Momentální situace u nás v kuchyni. Před pár lety jsme zkusili vykvasit jahodový ocet  vyšel hezky. Loni jsme kvasili i při kamarády. Letos pro kamarády, rodinu, zkusili jsme ještě třešňový, višňový, malinový, ze špendlíků…tuhle Ondra koukal na ten výřad flašek a říkal: jestli my jsme to letos s těma octama nepřehnali. A za pár dní: až pojedem na ves, ještě ostružinový bychom mohli zkusit udělat…:D

Takže chataření a psychiatrii zdar!