Rok v knihách - 2019

Usmívám se, když vidím, jak moje přečtené knížky v minulém roce ukazují, o co jsem se v různých částech roku zajímala. Od zaujetí tragickým charismatem Fridy Kahlo a Ernesta Hemingwaye (každý má své, ale nesporně mě přitahují), jsem se přesunula k mým oblíbeným oddychovkám, což jsou krvavé akční fantastiky, přemýšlela jsem nad tím jak si uspořádat čas a jak se nenechat vykořisťovat moderním způsobem života. V minulém roce jsem začala péct chleba z kvásku, k čemuž jsem přečetla 2 knížky a nespočet internetových zdrojů.

Taky jsem si koupila čtečku elektronických knih - zvolila jsem Pocketbook Inkpad 3, který má plochu displeje asi 2x větší než standardní čtečka, takže na něm lze prohlížet i pdf. dokumenty v plném náhledu a lépe se mi z ně čte, protože věrněji simuluje rozložení textu v knize. Byl dražší, ale jsem s jeho výběre spokojená.
Při nákupu čtečky jsem měla záměr kupovat si v e-formě hlavně odbornou literaturu. Mívám různé záchvaty nakupování zajímavých knih, které si většinou odkládám na později, a naše knihovna už přestává stačit. Nakoupila jsem si spoustu knížek do výcviku...no...dopadlo to úplně stejně jako s těmi tištěnými. Na později. Při cestování se ale čtečka osvědčila náramně. V Chile jsme během přejezdů a přeletů s Ondrou přečetli docela dost knížek, které by v papírové podobě zabraly hodně místa. 


Karyl McBride: Budu vůbec někdy dost dobrá? Rádce pro dcery narcistických matek. Když mám pocit, že potřebuju utěšit, čtu seberozvojovou literaturu. Knížka nebyla špatná, jako útěcha fungovala velmi dobře, ale stejně jako u jiných jsem skončila u mě známého paradoxu - můžu vědět, z čeho je mi špatně, ale nedá mi to návod, jak se cítit líp.

Patti Smith: M Train
Patti Smith: Just Kids. Na pouť do Santiaga jsem si vzala své dvě oblíbené vzpomínkové knihy od Patti Smith. V jejím světě se mi dobře žije.

Frida Kahlo: Intimní autoportrét. Zastyděla jsem se, že o Fridě Kahlo nic nevím. Teď už znám stručný přehled jejího díla a života a nepřestává mě fascinovat síla a osobitost, se kterými se probojovávala svým životem. Tohle byl výběr jejích deníků a dopisů, Frida Kahlo osobně.

Ernest Hemingway: Pohyblivý svátek. Hemingway umí psát skvěle, to je bez debat, ale na jeho hrdinsko válečné příběhy mě moc neužije. Nostalgické vzpomínky na mládí v Paříži, které sepsal v období tvůrčí krize mnohem později, mi ale daly to, co jsem potřebovala - pohled na dobu, život a myšlenky jejich autora. K většině klasiků mám jasný vztah - jejich klasická díla netoužím číst, baví mě jejich osobnosti, přístupy k životu. Na umění mi přijdou nejlepší umělci sami.

Miroslav Žamboch: Sežant. Dostala jsem, co jsem chtěla, když jsem si chtěla pořádně propláchnout hlavu. Hodně akce, intriky, nadpřirozené schopnosti a nezničitelný hrdina, jehož výjimečnost se ukáže v extrémní zátěži při záchraně světa. Byla jsem jak závislá a necokázala jsem si drogu odepřít, dokud nebyla dočtená.

Irvin D. Yalom: Lži na pohovce. První knížku, kterou jsem od Yaloma přečetla, jsem si myslím vybrala dobře. Jde o příběh několika psychoanalytiků ze San Francisca a jejich klientů, vykreslený živě a barvitě. Je vidět, že Yalom dobře zná, o čem píše - lidi a psychoterapii.

Jana Rečková: Virtuální vrazi. Zajímavý a chytlavý příběh o třech bratrech, kteří v nevlídné budoucnosti našli útočiště ve virtuálním světě, který pak museli i přebudovat a zachránit (a při tom i převzít vládu nad světem skutečným)

Michelle Obama: Becoming. Četla jsem se zaujetím a i když z některých pasáží přímo křičela ideologie a politická korektnost, jsem spokojená, protože ve výsledku je to hlavně životní zajímavé ženy viděný jejíma očima, a to ráda čtu.

Miroslav Žamboch: Líheň 1+2. Nostalgická exkurze do mého dospívání a Prahy tak, jak ji leckdo nevidí.

Haruki Murakami: Spisovatel jako povolání. S Murakamim jsem při čtení cítila sounáležitost, trochu mě taky děsil a inspiroval. Příspěvek k mým úvahám na téma jestli bych chtěla a zvládla být spisovatelka.

Kateřina Varhaník Vildová: Kapitoly z dospělé ekonomie. Zajímavě vidí svět někdo, kdo žije ekonomicky (téměř) nezávisle. Autorka ukazuje na několik očividných, ale v moderním diskurzu nepojmenovaných rozporů v současném ekonomickém životě, a nabízí možnosti jak žít smysluplně a svobodně.

Cal Newport: Digitální minimalismus. Četla jsem v době, kdy jsem cítila, že mi instagram přerůstá přes hlavu a vůči mnoha lákadlům digitálního světa jsem téměř bezmocná. Autor popisuje neurofyziologická a psychologická "slabá místa", kterých sociální sítě využívají. Od té doby se mi od sociálních sítí abstinuje daleko snáz, protože je teď vidím jako byznys, jehož jsme my uživatelé surovinou a zákazníky jsou inzerující společnosti. A do toho se mi nechce investovat pozornost.

Terry Pratchett: Muži ve zbrani. Rozšiřování městské hlídky Ankh-Morporku s sebou nese i nutnost přijmou do hlídky příslušníky městských menšin. Sam Elánius se žení a seržant Navážka si zažije svou chvilku geniality.

Cal Newport: Hluboká práce. Jak si najít čas na práci, která je tvůrčí a má smysl? Kniha je vlastně sbírkou různých postupů, jak si nevyplýtvat energii na hlouposti a administrativu a najít si čas dělat to, co je pro nás zásadní.

Naomi Woods: Paní Hemingwayová. Příběh čtyř manželek Ernesta Hemingwaye, které pana H. jedna druhé přebraly. Je to fiktivní příběh, ale ráda jsem mu věřila.

Iva Trhoňová: Ruce v mouce.
Iva Trhoňová, Ludmila Gottwaldová: Upečeno s láskou. Tohle jsou skvělé knihy o pečení. Je tam přiměřené množství (netriviální a užitečné) teorie, a fakt hodně dobrých a odzkoušených receptů. Jestli chcete mít doma minimální množství litaratury, podle které upečete maximální množství různých chlebů, doporučuji tyhle dvě knihy.

Komentáře

Oblíbené příspěvky