17.05.17

Origami workshop v papírnictví Kaš-mi-daš

Na malebném místě pod Nuselskými schody v Praze se nachází stylové papírnictví Kaš-mi-daš. Pokud chcete utratit výplatu za papírnické zboží v obchodě, kde můžete vykoupit půlku prodejny, protože se vám tam líbí úplně všchno, tohle je to správné místo. Anebo, i když se úplně nepotřebujete zbavit horentní sumy peněz, vždycky tu najdete nějakou malou nezbytnost, sešity, které jinde nemají, či naprosto báječná přáníčka, jste tu správně. (Nebo tady - eshop).



Sympatické a šikovné slečny z kaš-mi-daš pořádají v mezaninu papírnictví čas od času workshop. 8.5. jsem měla tu čest tady učit skládat origami. Sešly jsme se v deštivém nedělním podvečeru, jako stvořeném pro hrátky s papírem. Chvíli jsme si povídaly a pak jsme se vrhly na brčálově zelené papíry připravené pro nácvik.


V pozadí visí obrázky Ester Starling, jejíž výstava v papírnictví právě probíhá.


Na programu byly dvě skládanky a náušnice z nich - jeřábci a parníčci. Začaly jsme s většími papíry (cca 10x10 cm) a postupně zmenšovaly. Jak jsem předváděla a předváděla, holky skládaly a výsledné modely byly menší a menší, došlo mi několik věcí.

Už jsem úplně zapomněla, jaké to je vzít do rukou něco poprvé a začít. Jak těžké. Snažíte se,děláte, co můžete s vidinou stejného výtvoru, jaký před vašima očima lektorka právě s lehkostí stvořila. A...je to křivé a umatlané. Perfekcionismus dostává na frak.

Vzpoměla jsem si, jak to u mě s prvními kusy origami nebyla žádná sláva. Jak jsem zápasila s kreslenými diagramy, protože si prostě nedokážu zapamatovat, co která přerušovaná čára znamená. Pak jsem objevila tutorialy na youtube. Je mnohem snazší napodobovat nějaký pohyb, který vidíte, než když vám jej někdo popisuje.


Jak jsem byla levá s kleštěmi na ohýbání drátků, než jsem to dostala do ruky a vychytala si, jak moc musím co zmáčknout nebo otočit.

Zjistila jsem, že na vysvětlování skládacích postupů mi chybí vhodná slova. Musela jsem si zavést a ozkoušet různé obraty, často vymýšlet nová slovní spojení, protože ty ze psaných popisů zní vyslovené příšerně šroubovaně. Olámat si jazyk, jak říkali na Lince bezpečí. Naučit se mluvit o tématu, o kterém se normálně nemluví (z různých důvodů. Třeba že vás to nikdy nenapadlo o něm mluvit).

Chvílemi se o mě pokoušela silná úzkost z toho, že se to třeba někdo nenaučí, že to nedokážu dobře vysvětlit a dotyčná kvůli mé neschopnosti odejde s traumatem a bez náušnic.

Všechny zúčastněné odvedly obrovský kus práce. Za poměrně krátkou dobu cca tří hodin se zvládly naučit skládat dva druhy origami, zminimalizovat je do rozměrů, o kterých normální člověk ani nepřemýšlí, složit je moc pěkně načisto ze vzorovaných papírů a ještě si k nim samy přidělat veškeré komponenty. Plus vydržely moje lektorovací poprvé bez závažných následků.

Máte můj nehynoucí obdiv, dámy!


1 komentář:

Nedůtklivá řekl(a)...

Moc hezký kurz, úplně mi to připomnělo mou "slavnou" hodinku origami, kdy jsem se snažila naučit děti skládat králíka. Bylo to o velikonocích a tudy vážně cesta nevedla, protože i ten jednoduchý tvar dělal malým prstíkům obrovské problémy. :) Nakonec je nejvíc bavilo si zvířátka pomalovat, takže to nedopadlo tak špatně, ale to s těmi slovními obraty je úplně přesné, pokud se chce člověk vyhnout tomu: "No, tady toto dáte takhle tadyk." :D