23.12.16

Předvánoční

Sedím na oddělení v čase předvánočním a povídám si s pacientem o tom, jak rozdílný je pohled na nemoc z pozice lékaře a hospitalizovaného. On tu nechce být a já ho nemůžu pustit. Jednoznačně nejednoznačná situace. Vánoce v prostředí, které není vánoční atmosféře příliš nakloněno jsou zvláštní. Sestřička nosí blýskavou skřítkovskou čepičku a směje se. Ti kteří jdou na vycházku domů se těší a zbytek se od celé té události snaží povětšinou distancovat, aby to pro ně bylo snesitelné. Někdo Vánoce neslaví, takže jej čeká klidný prodloužený víkend na poloprázdném oddělení. Já jsem se trochu předávkovala kofeinem (výjimečně!), takže jsem urychlená jako motorová myš. Líp se mi pak píšou denní zápisy.
Včera večer jsem prožívala beznaděj jednoho pána, který je existenciálně nešťastný, ale odmítá to připustit i sám sobě. Nechce s námi mluvit. Bezvýchodnost intelektuála, který ztratil možnost intelektuálního uplatnění. Pamatuju si podobné stavy. Pocit jsem přiživila při večerní procházce rozzářenou Prahou pomalým prohlížením výlohy knihkupectví a čtením lákavých názvů knih. Takový obrovský rozsah znalostí, které nikdy nestihnu obsáhnout. Které je možné znát, ale já je znát nebudu. Podobný případ, jako u toho pána. Cítila jsem to bolestivě až k nesnesení, pálivá úzkost bezúčelnosti vlastní existence viděné pouze rozumem, kterou jsem ale tentokrát pozorovala ze shovívavého nadhledu, jako objekt ke zkoumání spíše než vlastní prožitek. K tomu jsem přidala nadlimitní množství koled, žároviček a vůně svařeného vína. Pak jsem si zašla do univerzitního knihkupectví v Celetné a obohatila se o několik titulů s odbornou tématikou. Vyšla jsem na ulici a bylo to tu. Napnutá struna úzkosti se přetrhla a najednou jsem stála po kolena ve vánoční atmosféře. Rozjařené davy turistů už se nezdály tak nesnesitelné. Na nepříliš pěkném trhu před nákupním centrem jsem objevila pohádkový krámek plný báječných náušnic. Povídala jsem si se zelenovlasou Slovenkou, která celá promrzlá prodávala horké mandle v karamelu.
A teď se mám konečně vánočně. Za pět minut dvanáct. Domů vezu plný batoh dárků a z přemíry kofeinu se mi začínají odkrvovat prsty. Dneska půjdeme výjimečně domů dřív
Veselé Vánoce.


Žádné komentáře: