Podzimní imprese


V husté mlze mám pocit, že svět je moje soukromé místo. Pokojíček. Jeho stěny jsou měkké a šedavé, pořád stejně daleko, pohybují se se mnou, jak jdu. Každý si s sebou nese svůj pokojík a jen se prolíná a protíná s pokojíky jiných lidí. Cítím se, jako bych opravdu bydlela v tom malém průhledném prostoru uprostřed mléčného moře. V takových chvílích se ráda vydávám na procházky. Jsem opravdu sama, ale ne ztracená. Z běloby se vynořují tajemné obrysy a zase mizí.
Vyhlédnu z okna a ať je kterákoliv denní doba, přichází světlo ze všech směrů a zárověň z žádného. Ztrácím neodbytný pocit plynoucího času, který navozuje pohybující se slunce za jasných dnů, a můžu se bez obav oddávat čaji a tvorbě. Trávím dny sama, ovšem ve společnosti zajímavých lidí - Sergeje Lukjaněnka, Anny Hogenové a Umberta Eca. Však už taky bylo načase.
Mlha je jako nevědomost a někdy je příjemné pustit si je blíž k tělu. Ne všechno a ne vždy může a má být jasně osvětleno.


Poránu namrzá vlhkost na keře a kondenzuje na řasách takže se cítím bezdůvodně dojatá, s vlhkýma očima. Kolem poledne potom námraza postupně odtává a kape na trávu a na chodníky a na kabáty kolemjdoucích. Moc jich ale kolem nechodí, všichni se schovávají před mlhou doma nebo se v ní už ztratili.

Podzim  je doba na procházky. Chodím a obdivuju se každodenním změnám scenérie, barevného ladění, světla. Možná proto je tak krásný, protože živé usíná, energie odchází a nelze to nijak zastavit. Nezbývá než pozorovat a užívat si tu nádhernou a velkolepou periodickou zkázu.



A pak se jednou, možná, slunce slituje a zpoza mlhy zahraje barevnou etudu a listy se roztančí bláznivou žlutou. 
Karneval.


Komentáře

  1. Loni jsem si toho tolik nevšímala, ale letos při odpoledních výbězích zjišťuji, že podzim v Plzni je oproti tomu jihočeskému trochu jiný - takový příjemně severský :)

    OdpovědětVymazat
  2. V čem se liší? Víc zima? Rychlejší opad? :)

    Letos mi ale přijde takovej o dost vlhčí a mlhavější než byl loni, protože si pamatuju, že touhle dobou jsem ještě jezdila na Bory na kole. Kdybych tam jela teď, tak dojedu tuhá jak rampouch a nasáklá jako houba :D

    OdpovědětVymazat
  3. Nevím, jak je to možné, ale u nás ty podzimy bývají mírnější, kolikrát se dá vyjet na kolo i v listopadu v krátkých kalhotech. A typem krajiny jsme úplně někde jinde - samá louka, samý rybník, všude potoky. Tam se to typické barevné listí hledá těžko. Asi možná proto si nějaké změny všímám víc na Plzeňsku.

    OdpovědětVymazat
  4. Teď o víkendu jsem se projela jihočeskou krajinou a musím ti dát za pravdu, že je to tam mnohem míň barevný. Ale zase jsou tam louky plné přízemní mlhy, to u nás nemáme (závist!)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky