Inkoustová laboratoř podruhé

Tyrkysový papír z minulého inkoustového pokusu mi začal pomalu docházet. Bylo jasné, že si míchání tyrkysové barvy zopakuju, tentokrát jsem se ale rozhodla rozšířit barevnou paletu na kombinace všech svých inkoustů. A že jich mám. Natěšená na další barevnou alchymii jsem se vydala ven a při té příležitosti jsem neplánovaně pořídila zdejšímu bílému ubrusu batiku tou fluorescenčně růžovou příšerností, kterou v obchodě vydávali za inkoust odstínu bordeaux.

S kelímkem od jogurtu plným vody, kapátkem, štětcem a barvičkami jako bych se zase vrátila do hodin výtvarky na základní škole k hrátkám s vodovkami. Hrozně jsem si to užívala, možná i víc, než na té základce, protože tady mohlo být výsledné dílo zcela abstraktní a nemuselo zobrazovat nic podle zadání. Naprosto fascinovaná odstíny a kombinacemi inkoustů jsem táhla štětcem po papíře dál a dál. Vznikly pruhy. Spousta barevných pruhů. Sienna pálená, cihlová, červená, tmavší červená. Fialová, fialová s kovovým leskem, ultramarínově modrá, ocelově modrá, černá. Tyrkysová, zelená v odstínu smrkového lesa, řvavě růžová.

Fotila jsem si rozpouštění barvy ve vodě, odrazy oblohy na hladině. Foukal vítr, hodně, takže jsem co chvíli sbírala listy papíru po zahradě.
Jedno odpoledne naprostého a bezcílného barevného štestí :)