Co mě zaujalo: Listolet

Mám ráda vystoupení, kdy si moje známá/oblíbená skupina pozve hosta. Samozřejmě pokud ten host stojí zato. Na koncert jednoho dubnového večera jsem šla kvůli úplně jiné skupině a nečekala jsem žádné překvapení. Ovšem překvapení se konalo, a jaké.
Hostem byla v tomto případě brněnská elektro-folková skupina Listolet, o které jsem nikdy předtím ani ve zmínce neslyšela. Její členové v průběhu první produkce okupovali jeden stůl a poté dosti dlouho testovali a zvučili. Ovšem když konečně začali hrát, byla to jízda! Skvělá, živá a neposedná hudba, která nutí člověka, aby hýbal alespoň jednou částí těla do rytmu. Nebo alespoň rozkmitá vnitřek hrudníku, místo, kde si myslíme, že cítíme emoce, ale ve skutečnosti je tam jenom srdce a nejaké ty další orgány. Rozezní ho takovým způsobem, že po skončení jedné písničky přetrvává jen žízeň po jiné. V kombinací s nemalým množstvím bílého vína a euforií z konečně přišedšího jara je to vražedná kombinace. Okamžitá závislost. Po dalším kole poslechu, tentokrát již v teple domova a po odeznění prvotní euforie se ukazuje, že i texty písniček jsou zajímavé, zvláštním způsobem lyrické. Nicméně mi stále nedají spát.
Datum příštího koncertu poblíž mojí domoviny už mám vyznačené v diáři a sháním dobré duše, kteřré půjdou se mnou (a jde to snadno).
Navštivte jejich profil na Bandzone nebo vlastní stránky a nechte se také infikovat.
(teď mají i trumpetistu!)

v pět, přijdu v pět, když ještě léto sluší oskeruším...

(fotka popron.cz)