Chvíle před nádechem
Okna jsou zabedněná
Poutníci odešli
Myšlenky se vytratily
Radost z cesty se nekoná
neboť
Cesta je stejně bezútěšná jako okolní krajina
Za okny se míhají šedivé siluety stromů
Opršelá země nedokáže vzbudit dojem
Tušení nenapsaného
Pocit nevyřčeného
Absence citů dává celý prostor myšlenkám
Absence myšlenek poskytuje absolutní moc citům
Absence obou přináší znepokojující klid
Dneska už nehrajeme.
Poutníci odešli
Myšlenky se vytratily
Radost z cesty se nekoná
neboť
Cesta je stejně bezútěšná jako okolní krajina
Za okny se míhají šedivé siluety stromů
Opršelá země nedokáže vzbudit dojem
Tušení nenapsaného
Pocit nevyřčeného
Absence citů dává celý prostor myšlenkám
Absence myšlenek poskytuje absolutní moc citům
Absence obou přináší znepokojující klid
Dneska už nehrajeme.
Nádech je jako volný pád. Chvíle před ním, je jako okamžik před tím, než Tvé těžiště překročí hranici, za kterou není návratu. Neboj se nadechnout, neboj se padat. Je to dynamika. Je to bolest. To přece všichni víme. Ale je to lepší, než znepokojující klid (?) ...
OdpovědětVymazat(Možná to nedává smysl vzhledem ke kontextu, ale chtělo se mi to napsat. Tak jsem to napsala.)
Někdy je třeba se k nádechu protrpět...
OdpovědětVymazatI know. When this suffering will end?
OdpovědětVymazatNever, my dear. It's the price for being human and being alive. It's forever, I'm afraid.
OdpovědětVymazat