17.01.13

Patchwork poprvé

Všechno to začalo s nákupem fonendoskopu. Dostala jsem ho v nepěkné papírové krabici, která se postupně začala trhat. Dala jsem si tedy za úkol, že mu ušiju nový obal. Patchworkový. Ačkoliv moje předchozí šicí kariéra skončila výrobou plátěného pytlíčku na levanduli. Patchwork jsem si vždycky přála zkusit, moc se mi líbí. Půjčila jsem si o něm knížku, koupila látky a nápad nechala uležet. To bylo v říjnu.
O Vánocích se myšlenka na patchwork znovu vrátila. Nakreslila jsem si vzor, natříhala látky a dala se do díla. Na strojové šití jsem si netroufala, takže jsem trojúhelníčky sešívala ručně. Chce to docela trpělivost, ale pokud vás piplavé práce uklidňují jako mě, je to ideální činnost ke sledování vánočních pohádek. Výsledkem svátečního snažení bylo tohle:

Podšívku jsem vyrobila ze stejné červené látky jako trojúhelníčky a mezi vnitřek a vnějšek jsem si opatřila  ještě vatelín. Zjistila jsem, že vatelín je zřejmě ztělesněním všeho zla, zejména pokud poprvé po dlouhé době šijete na stroji. Všude se chytá a působí komplikace. Ale když je zašit, je vcelku neškodný.
Šicí stroj sám se ukázal být vcelku přátelským přístrojem. Narozdíl od mých nočních můr byl rovný šev opravdu rovný a stroj neuhýbal ve zběsilém tempu nekontrolovaně do stran. 



Na obalu se sice vyskytlo pár nepřesně sešitých rohů a podobných detailů, ale hlavní je, že fonendoskop už bydlí ve vlastním. A že se ve vypolstrovaném obalu příliš neomlátí.


1 komentář:

Kotletka řekl(a)...

Pěkné, jen tak dál :-)