07.04.12

Velký pátek

Plzeň v pátek odpoledne je zvláštní místo. Mlha se vznáší chvíli nad městem, chvíli nad řekou. Jako by se nemohla rozhodnout. Výlohy obchodů přesvědčeně hlásají jaro, ale venku to tak rozhodně nevypadá. Teplota se sotva drží těsně nad nulou. Nejspíš se jí zdá nevkusné nacházet se pod bodem mrazu, když zima už oficiálně skončila. Ulicemi pospíchá spousta lidí, ale nikdo z nich není opravdu přítomen. Neustále někam přecházejí a spěchají. Nikdo se nezastaví na kus řeči. Atmosféra okolo nutí k neklidu a oni už se těší na místo, kde na ně všudypřítomná nejistota nedosáhne a budou moci v teple spočinout. Jsou jako ta mlha. Nerozhodní. Nervozní z neznámé příčiny, skoro nikdo se nesměje. Velikonočními trhy také jen tak procházejí, ačkoliv je tu spousta návštěvníků, prostory před stánky jsou opuštěné. Všichni přecházejí uprostřed uliček. Prodejci si mezi sebou povídají, usrkávají z kouřících kelímků a zdá se, že jim prodnešek nezájem zákazníků zas až tolik nevadí. Je poslední den trhů, všichni se těší až budou pryč. Je mi smutno, když vidím, jak nakupují jen pomlázky z uschlých  proutků, které jsou jedna jako druhá. Kdyby jen trochu chtěli, mohli by si vyrobit vlastní. Třeba z keře na kraji silnice. Nedokonalou. Živou. S duší. Slunce jen váhavě vykoukne, ale jako by se zaleklo toho divného města, zase mizí. Mám pocit, že něco uvnitř mě zebe. Cítím také neklid a melancholii, která číhá na každém rohu. Přináší ji mlha, opouští řeku a jde se na chvíli podívat na náměstí. Číhá v uličkách a rozvaluje se v parcích. Ani řezavý vítr ji nerozfouká, stejně jako mlhu.. Nechce se mi s tím bojovat. Nejspíš to ani nejde, je ten správný den na to užít si melancholii. Můžu bez výčitek za negativní myšlenky jen tak stát na rohu a pozorovat procházející lidi; litovat, že jsou jako šedočerná masa bez jediné barvy. Pozorovat procházející páry a cítit příjemný smutek z toho, že jsem sama. Koupila jsem si velké preso bez příchuti. Nikdy takovou kávu nepiju. Pálí mě do rukou a na jazyku štípe a je to osvobozující. Jedu tramvají a sleduji mlhu, jak odplouvá zpátky nad řeku.

2 komentáře:

Adekja La Fey řekl(a)...

Nezbývá než přitakat. Krásně napsáno. Přesně taková v pátek Plzeň byla, lezavá, nevděčná, cizí. Brr.

Iris řekl(a)...

A dneska počasí definitivně ztratilo dobré vychování a sněží.