Symbolika jeřábů podle japonských tradic
Origami jeřáb (japonsky orizuru) je asi nejznámější z
tradičních origami vzorů. Jeho symbolika se odvíjí od legend spojených
se skutečným ptákem, jeřábem popelavým (tsuru, red-crowned crane); za
dlouhou dobu vlastní existence získal orizuru také vlastní příběhy.
Jeřábový závěs v tradiční podobě je tvořen tisíci ptáky visícími na nitích natěsnaný jeden na druhém (japonsky senbazuru). Běžný způsob věšení je na 25 nití, na každé hřaduje 40 orizuru. V Japonsku se dají zakoupit sety obsahující 1000 papírů, nitě a korálky, aby si každý mohl bez počítání poskládat svou prosbu.
Legenda slibuje tomu, kdo složí z papíru tisíc jeřábů splněné přání. Podle dalších příběhů získá tento člověk věčné štěstí, dlouhý život nebo uzdravení.
Proč právě tisíc? Bílý jeřáb je spolu s drakem a želvou jedním z japonských posvátných stvoření a traduje se o něm, že žije 1000 let. Pokud přežije 2000 let, stane se černým jeřábem. Jeden papírový orizuru tedy symbolizuje 1 rok jeřábova života. Je třeba, aby všichni jeřábi byli dokončeni během jednoho roku a osoba, jež touží po přání, si je všechny musí nechávat pro sebe. Ti darovaní nebo prodaní se do celkového počtu nepočítají. Složit tisíc jeřábů za účelem splněného přání může každý jenom jednou za život.
Tisíc papírových jeřábů je tradičním svatebním darem od otce, který tímto přeje páru tisíc let štěstí a prosperity. Mohou být také darovány nově narozenému dítěti pro dlouhý život a štěstí. Závěs pověšený v domě je pak talismanem štěstí a blahobytu.
V Japonsku existují chrámy přechovávající věčný plamen světového míru. Do takových chrámů nosí jedinci i třeba školní třídy poskládané jeřáby, modlí se za mír a nechávají origami venku, vystavené živlům. Papír se pomalu rozpadá a přání se uvolňuje.
Origami jeřáb se stal celosvětovým symbolem míru díky japonské dívce jménem Sadako Sasaki. Sadako se narodila v Hirošimě v roce 1943 a ve věku dvou let byla vystavena radiaci při výbuchu jaderné bomby. Ve chvíli výbuchu se necházela 1,6 km od epicentra a tlaková vlna ji vyhodila oknem ven. Dětsví prožila jako zdravá, ale devět let po výbuchu jí byla diagnistikována leukémi, zvaná tehdy "nemoc atomové bomby". V únoru 1955 nastoupila do nemocnice, kde se o půl roku později dozvěděla od své kamarádky o legendě slibující jedno přání tomu, který složí tisíc papírových jeřábů. Začala tedy skládat a podle knížky Sadako and the thousand paper cranes vyrobila 644 jeřábů, než na konci října 1955 ve věku dvanácti let zemřela. Kamarádi doskládali zbylých 356 a Sadako byla spolu se všemi jeřáby pohřbena. Ve skutečnosti ale nejspíš stihla složit více než 1300 papírových ptáčků.
Její spolužáci přišli s nápadem postavit monument s jeřábí symbolikou a uspořádali sbírku mezi japonskou mládeží. Na památku Sadako a všech dětí zemřelých při atomových výbuších byla v roce 1958 v hirošimském Parku míru vztyčena socha dívky držící jeřába nad svojí hlavou.
Příběh Sadako inspiroval mnoho lidí po celém světě a jejich práci za mír. Nastartoval také zájem o záchranu jeřába popelavého, elegantního mokřadního ptáka s červenou korunkou, který je pro Japonce symbolem věčného života, ale paradoxně je velmi ohrožen vyhubením.
Jeřábů existuje 15 druhů žijících na pěti kontinentech. Největší a nejznámější je japonský jeřáb mandžuský; dorůstá výšky až 150 cm a žije v bažinatých oblastech severních japonských ostrovů. Tenhle pták se objevuje asi ve všech významných asijských kulturách jako mystické zvíře. V Číně je nebeským jeřábem modrosti, v Japonsku přináší stěstí. Taoisté jej považují za nositele nesmrtelnosti. Jeřábi jsou monogamní, žijí celý život s jediným partnerem, což z nich činí ideální symbol pro svatbu. Svatební kimona nebo pásy obi bývají zdobeny výšivkou s motivem páru těchto ptáků.
Jeřáb se objevuje i v řecké mytologii. Staří Řekové jej přisuzovali bohu Apollónovi a tanec jeřábů představoval radost a potěšení ze života. V tomhle případě se ale jednalo nespíš o evropského jeřába popelavého.
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Sadako_Sasaki
http://www.buddhistcouncil.org/bodhitree/Books/Story_of_the_Peace_Crane.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Thousand_origami_cranes
Jeřábový závěs v tradiční podobě je tvořen tisíci ptáky visícími na nitích natěsnaný jeden na druhém (japonsky senbazuru). Běžný způsob věšení je na 25 nití, na každé hřaduje 40 orizuru. V Japonsku se dají zakoupit sety obsahující 1000 papírů, nitě a korálky, aby si každý mohl bez počítání poskládat svou prosbu.
Legenda slibuje tomu, kdo složí z papíru tisíc jeřábů splněné přání. Podle dalších příběhů získá tento člověk věčné štěstí, dlouhý život nebo uzdravení.
Proč právě tisíc? Bílý jeřáb je spolu s drakem a želvou jedním z japonských posvátných stvoření a traduje se o něm, že žije 1000 let. Pokud přežije 2000 let, stane se černým jeřábem. Jeden papírový orizuru tedy symbolizuje 1 rok jeřábova života. Je třeba, aby všichni jeřábi byli dokončeni během jednoho roku a osoba, jež touží po přání, si je všechny musí nechávat pro sebe. Ti darovaní nebo prodaní se do celkového počtu nepočítají. Složit tisíc jeřábů za účelem splněného přání může každý jenom jednou za život.
Tisíc papírových jeřábů je tradičním svatebním darem od otce, který tímto přeje páru tisíc let štěstí a prosperity. Mohou být také darovány nově narozenému dítěti pro dlouhý život a štěstí. Závěs pověšený v domě je pak talismanem štěstí a blahobytu.
V Japonsku existují chrámy přechovávající věčný plamen světového míru. Do takových chrámů nosí jedinci i třeba školní třídy poskládané jeřáby, modlí se za mír a nechávají origami venku, vystavené živlům. Papír se pomalu rozpadá a přání se uvolňuje.
Origami jeřáb se stal celosvětovým symbolem míru díky japonské dívce jménem Sadako Sasaki. Sadako se narodila v Hirošimě v roce 1943 a ve věku dvou let byla vystavena radiaci při výbuchu jaderné bomby. Ve chvíli výbuchu se necházela 1,6 km od epicentra a tlaková vlna ji vyhodila oknem ven. Dětsví prožila jako zdravá, ale devět let po výbuchu jí byla diagnistikována leukémi, zvaná tehdy "nemoc atomové bomby". V únoru 1955 nastoupila do nemocnice, kde se o půl roku později dozvěděla od své kamarádky o legendě slibující jedno přání tomu, který složí tisíc papírových jeřábů. Začala tedy skládat a podle knížky Sadako and the thousand paper cranes vyrobila 644 jeřábů, než na konci října 1955 ve věku dvanácti let zemřela. Kamarádi doskládali zbylých 356 a Sadako byla spolu se všemi jeřáby pohřbena. Ve skutečnosti ale nejspíš stihla složit více než 1300 papírových ptáčků.
Její spolužáci přišli s nápadem postavit monument s jeřábí symbolikou a uspořádali sbírku mezi japonskou mládeží. Na památku Sadako a všech dětí zemřelých při atomových výbuších byla v roce 1958 v hirošimském Parku míru vztyčena socha dívky držící jeřába nad svojí hlavou.
Příběh Sadako inspiroval mnoho lidí po celém světě a jejich práci za mír. Nastartoval také zájem o záchranu jeřába popelavého, elegantního mokřadního ptáka s červenou korunkou, který je pro Japonce symbolem věčného života, ale paradoxně je velmi ohrožen vyhubením.
Jeřábů existuje 15 druhů žijících na pěti kontinentech. Největší a nejznámější je japonský jeřáb mandžuský; dorůstá výšky až 150 cm a žije v bažinatých oblastech severních japonských ostrovů. Tenhle pták se objevuje asi ve všech významných asijských kulturách jako mystické zvíře. V Číně je nebeským jeřábem modrosti, v Japonsku přináší stěstí. Taoisté jej považují za nositele nesmrtelnosti. Jeřábi jsou monogamní, žijí celý život s jediným partnerem, což z nich činí ideální symbol pro svatbu. Svatební kimona nebo pásy obi bývají zdobeny výšivkou s motivem páru těchto ptáků.
Jeřáb se objevuje i v řecké mytologii. Staří Řekové jej přisuzovali bohu Apollónovi a tanec jeřábů představoval radost a potěšení ze života. V tomhle případě se ale jednalo nespíš o evropského jeřába popelavého.
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Sadako_Sasaki
http://www.buddhistcouncil.org/bodhitree/Books/Story_of_the_Peace_Crane.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Thousand_origami_cranes
Komentáře
Okomentovat