Halloween zombie

Vyřezané dýně se mi vždycky líbily. Není to Halloweenem (ten svátek skoro neregistruji), daleko spíš tím, že mám ráda věci, které svítí ve tmě. V zámeckém parku naproti domu, kde bydlí babi s dědou, se každoročně na konci listopadu pořádá průvod masek a cestu vyznačjí právě dýně. Co se s nimi ale děje potom? Ta naše byla odvezena na zahradu, pár týdnů jsme v ní zapalovali svíčku a pak zapadala sněhem. Předpokládám, že ubohým dýním se vyřezávají pokřivené ksichty proto, že mají být "děsivé". No prosím.
Jenže po třech měsících sníh odtál a objevila se dýňová zombie. Zašlá slupka se oloupává a odhaluje své vybledlé spodní vrstvy. V jejím dutém nitru se houpají práchnivějící cévní svazky a ubohé zbytky dužiny. Oči zlověstně hledí zpod sněhové čapky. Co teď? Zahrávali jsme si s dýní a teď to máme...