Ameriky

Shlédla jsem rozhovor s personálním poradcem Pavlem Vosobou, který mluvil o nutnosti vyjádření toho skutečného co je v nás. Když se člověk chová podle pravidel daných okolím - a normy "všeobecně známé" jsou horší než dané nějakou autoritou - nakonec zjistí, že je nespokojený, frustrovaný, a nedokáže si to vysvětlit. Ten pán učí lidi jak se vyvléct z toho kruhu všeobecného mínění a zrealizovat vlastní život tak, aby byl skutečně jejich.
Moje kamarádka Péťa s velkým nasazením propaguje koncept sebelásky, který v poslední době velmi zviditelnila svými kurzy a knihou Lucie Kolaříková.

S oběma těmihle principy souhlasím a fandím jim; fandím každému, kdo se snaží inspirovat lidi ke zlepšení přístupu k sobě samým, k ostatním i ke světu. V dnešní době je takových snah čím dál víc a to je myslím dobře. (Proč je to třeba je námět na samostatnou publikaci, která už jistě byla napsána. A ne jednou.).
Zajímavé mi přišlo tohle:
Přečetla jsem Strach ze svobody od Ericha Fromma - je to kniha, kterou autor napsal po emigraci do Ameriky, kam se jako německý Žid uchýlil před nacismem. Vysvětluje v ní západní společnosti vývoj a psychologickou podstatu některých typů lidského charakteru, které způsobily, že se celý vyspělý národ vydal za autoritářskou ideologií založenou na nenávisti. Ve skutečnosti se ale samotného nacismu týká jen jedna kapitola...zbytek mi vyrazil dech.
V té knize je přehledově popsán psychický stav člověka, který se osvobodil od závislosti na vnější autoritě, ale ještě se nedostal ke schopnosti aktivně realizovat svoji svobodu. Píše o strachu a osamělosti, nutkavé potřebě žít podle řádu určeného všeobecným míněním. O touze přimknout se k silnějšímu a vzdorovat pochybnostem tím, že nenávidí kohokoliv slabého. O dobrovolném odvržení sebe sama a životě ve stylu konzumního automatu. O neschopnosti milovat sebe a tím i ostatní lidi.
Když jsem slyšela výše vzpomínaný rozhovor, úplně mi zatrnulo - jak je možné, že ten člověk mluví úplně o tom samém, co se píše ve Strachu ze svobody?
Ta kniha byla vydána v roce 1941.

Fascinují mě tyhle několikrát objevované Ameriky.
Doufám, že dnes už je doba nakloněna tomu, aby zrovna tahle byla objevena definitivně. Leccos tomu nasvědčuje. Koneckonců si to naše pochybnostmi zmítané duše zaslouží.

Komentáře

Oblíbené příspěvky